Zvědavě vyrazíte tím směrem. Není jednoduché ve vysokém porostu tabákové plantáže rozpoznat to co tušíte, že se tam nachází. Pak to spatříte. Dva psi, sklonění nad kusem masa z nějakého drobného tvora velikosti kočky.
Začátek
Je 16. ledna 2018 odpoledne a na letišti José Martí International Airport v Havaně přistává letadlo společnosti Austrian Airlines z Vídně. Začíná mé karibské dobrodružství. Během 20 dní jsme v 5 lidech procestovali podle nás nejzajímavější část největšího ostrova Karibiku – Kuby. Trasu můžete shlédnout zde. V této části vyprávění se budeme věnovat praktickým tipům na cestu po vlastní ose.
Psi, kteří si pochutnávají na své kořisti, moc nevnímají své okolí. Vy však spatříte, že za nimi v houští se krčí bílý, vyhublý pes. Pomalu se začne blížit ke dvojici, když vtom jeden z nich zavrčí a ukáže bílé zuby. Tento pes asi není součástí smečky, pomyslíte si. Mezitím se hejno supů, kroužících nad vašimi hlavami pomalu rozrostlo. Až nyní si uvědomíte, že to celé stojí za zdokumentování a vytáhnete mobil. Při spuštění záznamu videa si skrz obrazovku telefonu všimnete pohybu na dvou stromech po stranách tabákové plantáže. Asi tři desítky supů doplňuje minimálně stejné množství, sedící v korunách. Čekají na svou příležitost.
Před odletem
Než se vrhnu na krásy a strasti naší cesty po Kubě, dovolte mi se chvilku věnovat tomu, co a kdy je před odletem dobré řešit. Prvně k počasí. Naše návštěva se odehrála v lednu. Na severu ostrova bylo větrno a občas deštivo s teplotami okolo 23-25 stupňů. Na jihu bylo slunce s teplotami zhruba 26-28 stupňů. To je typická kubánská "zima" (poznáte to podle teplých bund, které někteří v těchto teplotách nosí). Nemusíte tedy balit více teplého oblečení než bundu proti dešti a jednu mikinu na večer. Pokud vás zajímá bezpečnost, asi vás potěším. Kuba je dle našich zkušeností bezpečná země a nemusíte se tak bát nosit u sebe hotovost či cennosti.
Co se týče dopravy po ostrově, máte několik možností v podobě autobusů, taxíků, nebo vlastního auta. My jsme se po dlouhém debatování a hledání rozhodli dopravovat místními taxi. Cestování probíhalo tak, že z jednoho ubytování nám vždy byli schopni domácí sehnat volné pokoje v naší další vybrané destinaci a řidiče, který nás tam dopravil. To vše s nulovou znalostí Španělštiny a za rozumné ceny.
Na co si dát pozor
-
víza na Kubu - oficiální název "turistická karta", vyřídíte na velvyslanectví v Praze, cena 630 CZK - podrobnosti zde
-
tablety k ošetření vody - jejich vodu jsme raději nepili
-
dobrý papírový/elektronický průvodce offline – internet je dostupný pouze na některých místech a k jeho použití je nutno zakoupit kartu v ceně cca 40 CZK na hodinu
-
papírové peníze - bankomaty jsme mimo Havanu nepotkali a rozhodně bych na ně nespoléhal
-
Endiaron nebo Smecta, případně jiné, vámi vyzkoušené léky proti střevním potížím – mezi 2. a 7. dnem nás postupně všechny tyto obtíže postihly.
Den už se nachýlil a vy pomalu opouštíte tuto scenérii jak vytrženou z knih Karla Maye. Jakmile se vzdálíte vstříc skalnatému údolí před vámi, naposled se otočíte. Nejsmělejší supi se již začali snášet níže nad zbytky mršiny a s drápy vystrčenými vpřed nalétávají na nestřežené kusy masa - Údolí Viñales, Kuba.
