Testování
Efekt zavřených dveří není pouze nevyzkoušenou teorií. Tento jev se už důkladně otestoval a byl tedy vědecky potvrzen. Testu se zúčastnilo několik desítek dobrovolníků, kteří měli za úkol chodit mezi různými místnostmi a během toho si pamatovat předem vybrané objekty. I když se mezi dobrovolníky našlo dost lidí, u kterých efekt dveří fungoval, výsledky nebyly takové, jak vědci doufali.
Z toho důvodu se snažili udělat test trochu náročnější a přidali účastníkům pár kognitivních úkolů navíc. Potom se již efekt dveří projevoval u většiny testovaných subjektů.
Velkou roli při testování hrála i podobnost jednotlivých místností. Efekt se dostavoval mnohem méně při přechodu mezi podobně vypadajícími pokoji.
Neplatí tedy, že při každém přechodu mezi pokoji budeme mít drobnou amnézii. Riziko ztráty krátkodobé paměti však narůstá s navyšujícím se množství kognitivních úkolů. Jednoduše řečeno, pokud toho máme v hlavě hodně, pravděpodobně se na nás efekt dveří projeví.
Jak efektu dveří čelit?
Kdo zažívá efekt zavřených dveří až příliš často, měl by vyzkoušet několik základních triků, které prokazatelně fungují. Jedním z těch nejjednodušších je prostý návrat do pokoje, odkud jsme přišli. Mozek si místnost znovu vybaví a s ní i ztracenou myšlenku. Tento postup ovšem nemusí fungovat pokaždé. Jsou zde však i jiné triky.
Ještě o něco efektivnější je si svou myšlenku neustále nahlas opakovat. V takovém případě je vysoká šance, že na ni nezapomeneme. Ideálem ovšem je mít neustále u sebe poznámkový blok či mobil a tam si zapisovat vše podstatné. Je ale jasné, že tuto metodu bude vzhledem k její složitosti využívat jen málokdo.