Unikátně řešené topení
Mezi stavebními novinkami Točníku bylo ústřední topení a zajímavě řešené krby, které rozváděly teplo do celého hradu. Tento systém vytápění využíval průchody a duté spojnice ve zdech. Celý nápad vznikl už na hradě Žebrák. Tu si dal Václav IV. vybudovat rošt, na který se pokládaly kameny, pod nimiž se topilo.
Teplý vzduch byl poháněn do dalších místností za pomocí průchodů. Při stavbě Točníku už jen tuto myšlenku rozvinuli k dokonalosti.
Kdož byli zdejší páni
Po smrti Václava IV. připadl hrad jeho bratru Zikmundovi. Během husitské revoluce byl hrad v zástavě Seinsheimů a později Kolovratů. Až král Jiří z Poděbrad vykoupil hrad ze zástavy, aby jej obratem převedl na bratra Bedřicha z Šumburka. V dalších letech se páni hradu střídali.
Až začátkem 16. století byl v držení Vladimíra Jagelonského. Posléze se hrad ocitá opět v zástavě Jana Vartemberka. Nakonec byl odprodán do dědického vlastnictví Janu z Lobkowitz. S jeho rodem hrad zažil poslední rozkvět. Nakonec hrad dostal do vlastnictví císař Rudolf II. Tomu však napovídali, že tam straší. Jakmile se toto císař dozvěděl, chtěl hrad urychleně opustit. To se mu však nepovedlo a musel tady přespat. Byla to jeho první a zároveň poslední noc na hradě. Točník pak zůstal neobydlený.