Není o co stát
Milovníci knižní série, kteří doteď neodpustili seriálovým tvůrcům výrazné dějové veletoče v druhé sérii, mohou nový počin z dílen Netflixu klidně vynechat, alespoň pokud si nechtějí sypat další sůl do svých ran.
Ovšem ani lidé, kteří jsou schopni původnímu seriálu ledacos odpustit, případně je dokonce i bavil, pravděpodobně nebudou schopni Pokrevní pouto vstřebat úplně bez následků.
Předloha
Seriál nevychází přímo z knižní série Andrzeje Sapkowského, což je na jednu stranu dobře, jelikož není co ničit, na druhou stranu však dostali tvůrci možnost se zcela uvolnit ze řetězu. A dnes již víme, že tuto šance k divákově škodě využili maximální měrou.
Nový Zaklínač se odehrává zhruba jedno tisíciletí před událostmi z knih, respektive seriálu. Vypráví o skupině sedmi nesourodých hrdinů, kteří se postaví nově vzniklému impériu s cílem dokonat svou pomstu a ideálně ještě zachránit svět.
Budeme svědky Konjunkce sfér i zrodu prvního zaklínače. Zní to zatím docela dobře, avšak opak je pravdou.
Kvalita
Pokud někdo od Pokrevního pouta očekává stejně kvalitní počin jako od jeho seriálového bratříčka, bude asi hodně zklamán.
Víceméně jde o béčkovou až céčkovou záležitost, která nemá hlavu ani patu. Žádné napětí, gradace ani dobrá práce s postavami nás tady rozhodně nečeká.
Děj se líně táhne a nudí. Seriál působí naprosto genericky a až na pár jmen a událostí nemá absolutně nic společného s tím původním, nemluvě o geniální knižní předloze.
Herecké výkony
Hrdinové jsou nudní, záporáci směšní. Jejich motivace nedávají místy žádný smysl a o nějaké chemii mezi hlavními protagonisty taky nemůže být řeč. Dokonce i jindy výborná Michelle Yeoh tady působí jako komparzistka.
Není možné se těšit ani na dobré akční scény. Ty jsou sice o něco lepší než zbytek seriálu, což ovšem není pochvala, jen konstatování. Choreografové se tentokrát příliš nevytáhli a moc tomu nepřidává ani chaotická kamera.
