Pohřešované lithium
Zatímco ještě donedávna většina lidí ani netušila, že nějaké lithium vůbec existuje, dnes se o tomto prvku v médiích hovoří dnes a denně.
Jedná se totiž o zásadní složku pro výrobu baterií nejen do mobilních telefonů, ale třeba i do stále populárnějších elektromobilů.
Lithia na Zemi příliš mnoho není, ovšem to platí i pro vesmír. Výzkumy zabývající se Velkým třeskem však naznačují, že v prvopočátku vesmíru bylo lithia mnohem více, a to až třikrát. Dodnes se přesně neví, kam všechno pohřešované lithium zmizelo.
Samozřejmě existují různé hypotézy. Jedna předpokládá, že velké množství lithia bylo spotřebováno při tvorbě hvězd. Dalším viníkem může být třeba temná hmota.
Nutno dodat, že ani jednu z těchto hypotéz nelze zatím nijak hodnověrně dokázat.
Velikost vesmíru
Jestli můžeme o vesmíru říci něco s naprostou určitostí, tak to, že je skutečně hodně velký. Ze Země lze při ideálních podmínkách dohlédnout až do vzdálenosti několika miliard světelných let. Jenže pořád se může jednat jen o drobnou část kosmu.
Existuje docela dobrý důvod se domnívat, že viditelný vesmír je jen malou výsečí něčeho mnohem mohutnějšího. K tomuto závěru vedou vědce hlavně pohyby galaxií. Ty totiž nejsou nikdy zcela statické.
Mnohé z těchto galaxií, jež se nacházejí na okraji známého vesmíru, směřují mimo dohled našich teleskopů. Pravděpodobně jsou přitahovány gravitací jiných galaxií, které však už pozorovat nemůžeme.
Existují teorie, které tvrdí, že vesmír i dnes pořád expanduje dál. V takovém případě je velice nepravděpodobné, že bychom měli někdy možnost ho celý zmapovat. A to ani v daleké budoucnosti.
Co se stalo s antihmotou?
Na úplném počátku vesmíru vznikla společně s hmotou také antihmota. Oba typy hmoty měly vesmír teoreticky vyplňovat ve stejném množství, nicméně dnes není v kosmu po antihmotě ani památky. A můžeme být za to rádi.
V opačném případě bychom totiž byli svědky nebývale velkých explozí, které by při kontaktu obou typů hmot vznikaly. A to by pro nás mohlo mít velmi nepříjemné důsledky.
Asi nejpravděpodobnějším vysvětlením této záhady je, že se v určitém období alespoň část antihmoty přeměnila na hmotu, a ta pak díky tomu začala ve vesmíru dominovat.
Je tedy možné, že se dnešní vesmír alespoň částečně skládá i ze zbytků antihmoty.