Zavítejte do Dolních Věstonic
Svou cestu do minulosti byste měli určitě započít v Dolních Věstonicích. Tady se můžete ubytovat, ochutnat místní víno a navštívit zdejší maličké muzeum, které je věnované lovcům mamutů, a hlavně slavné Věstonické Venuši.
Opomenout nesmíme ani jméno Karla Absolona, archeologa, který sošku objevil.
Věstonická Venuše byla vytvořena někdy v období 29 000 – 26 000 let př. n. l. Tehdy měly na Moravě sídlit skupiny lovecko-sběračských klanů.
Ti vytvořili skupinu, u nás zvanou pavlovien podle pálavské obce Pavlov a archeology nazývanou gravettien. Zažitý je pak samozřejmě termín „lovci mamutů“,i když není správný.
Soška o výšce 11 cm byla nalezena ještě s dalšími artefakty (kamenné nástroje, zvířecí kosti apod.). Originální Venuši ale neuvidíte.
Ta je uložena ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně a vystavuje se pouze při zvláštních příležitost. Jinak je nahrazována zdařilými kopiemi.
Archeopark Pavlov ukazuje život dávných Evropanů
Pár kilometrů za Dolními Věstonicemi se nachází Pavlov a v něm poměrně nový Archeopark. Pokud se tam vydáte pěšky kolem novomlýnských nádrží, zastavte se na konci Věstonic u tzv.
Kalendáře věků, kde uvidíte geologické vrstvy usazované během 100 000 let.
Samotný Archeopark je expozicí, která ukazuje významnou pravěkou lokalitu z doby lovců mamutů. Trošku připomíná velké betonové bunkry, ale to je jen první dojem. Když vejdete dovnitř, ocitnete se v úplně jiném světě.
Vnitřní expozice má přes 500 metrů čtverečních a ukazuje historii zdejších výzkumů. Věnuje se světu, v němž žili dávní Evropané před 30 000 lety. Jak žili, tvořili i umírali.
Uvidíte originální kamenné nástroje, kostěné předměty, šperky či sošky. Expozice se dále věnuje i lovu, každodennímu životu nebo pohřbívání a obřadům s tím spojených.
Při příchodu uvidíte krátký film, který vás do celé úchvatné epochy naší a vlastně celé evropské historie uvede.
Tvůrci archeoparku, jehož stavba byla dokonce v roce 2016 oceněná prestižní cenou Stavba roku, odvedli skutečně bravurní práci.
Vinohrady na každém rohu
Když se hovoří o Pálavě, není možné zapomenout na zdejší vinice. Protože kde jinde ochutnat lepší víno než právě zde. Vydejte se některou ze zdejších naučných stezek a poznejte vinařskou historii.
-
Vinařská naučná stezka Mikulov: trasa dlouhá 20 km vhodná pro pěší i cyklisty. Seznamuje s vinařskou historií kraje pod Pálavou.
-
Mikulovská stezka: tato trasa je určena pro cyklisty. Měří 82 km a vede mikulovskou vinařskou podoblastí a projedete i Lednicko-valtickým areálem.
-
Moravská vinná stezka: trasa pro cyklisty dlouhá 280 km je určena všem, kdo chtějí poznat historii vína a vinic opravdu podrobně. Vede všemi moravskými vinařskými podoblastmi.