Jedním z okruhů, na kterých se velká cena jede, je i Melbourne Grand Prix Circuit známý jako Albert Park. Jedná se o městský okruh v australském městě Melbourne, který se točí okolo uměle vybudovaného jezera Albert Park. Kvůli závodu Velké ceny formule 1 se okruh začíná stavět asi měsíc před samotným začátkem přímo na místních silnicích. Asfaltový povrch na těchto silnicích byl v roce 1996 upravený tak, aby se svou kvalitou co nejvíce přiblížil povrchu klasických závodních okruhů.
Roku 1996 se v Melbourne konal první závod Velké ceny, který vyhrál Damon Hill. Na samotné trati se závodilo samozřejmě mnohem dříve. Už v roce 1953 a 1956 se tady rozburácely motory těchto rychlých strojů. Tehdy formule jezdily proti směru hodinových ručiček a výsledky se do celkového hodnocení nezapočítávaly.
Charakteristika tratě
Délka celé trati je 5,303 km a obsahuje celkem 16 zatáček. Závod se jede na 58 kol a jeho celková délka je 307,574 km. Rekord kola drží Michael Schumacher, který zde v roce 2004 za stáj Ferrari zajel čas 1:24.125. Schumacher na této trati triumfoval celkem čtyřikrát.
Trať je sice pro jezdce přehledná a zajímavá, ale nedá se na ní příliš předjíždět. Nejrychlejším místem je konec cílové rovinky, na kterém jezdci dosahují rychlosti až 308,7 km/h. Nejpomalejší je třetí zatáčka, kde piloti musí hodně zpomalit a to až na 85 km/h. Díky kombinaci zatáček a rychlejších pasáží je okruh náročný hlavně na brzdy.
Celá trať má pár divácky i jezdecky zajímavých míst. Jedním z nich je první pravotočivá zatáčka, ze které jezdci vyjíždějí velmi často mimo trať a končí ve štěrku. Dlouhá cílová rovinka, která jí předchází, svádí k rychlé jízdě a riskování. Předjíždět se dá ideálně mezi 3. a 4. zatáčkou.
Průměrná spotřeba paliva je 2,62 kg za jedno kolo. Na plný plyn je projeto 66,3 % trati na 735 m. Pneumatiky se na okruhu středně opotřebovávají. Oproti tomu brzdy během závodu projdou poměrně velkým opotřebením. Piloti během jednoho kola přeřadí přibližně 55 až 60 krát.