Rychlý a přesný zásah
Působením adrenalinu se v těle spouští proud reakcí, které mají vliv na všechny orgány v těle. Krev se začne rychle soustřeďovat do životně důležitých orgánů.
Oproti tomu ostatní orgány strádají. Cílem je jediné. Zajistit orgánům, jakými jsou mozek, srdce a plíce, dostatek kyslíku. Potní žlázy se aktivují, zorničky se rozšiřují, zlepšuje se ventilace průdušek a plic. Cukr je přesměrován do buněk a svalů.
Celý proces může probíhat jen na základě dobře sehrané spolupráce. Hormonální systém úzce spolupracuje s nervovým systémem. Mozek sám řídí činnost mnoha žláz v těle. V hypotalamu doslova na vyžádání vylučují neurony hormonální látky do nedaleké hypofýzy. Ta sama o sobě upravuje krev, která tudy protéká tím, že do ní uvolňuje potřebné hormony.
Nadledvinky jsou umístěné na vrchní části ledvin. Buňky jejich dřeně jsou tvořené z pozměněných neuronů vegetativního nervového systému. Regulují činnost vnitřních orgánů nezávislé na lidské vůli. V těle umí syntetizovat adrenalin a v menší míře i noradrenalin. Žádné jiné buňky v těle adrenalin vyrobit neumí.
První posel stresové situace
Adrenalin ovlivňuje činnost miliard buněk v těle. Ty na jeho příchod reagují velmi rychle a díky tomu je v těle navozený stav pohotovosti. Během pár sekund dochází k fyziologickým změnám v mnoha orgánech, které jsou připraveny bojovat nebo utéct.
Pokud je člověk v klidu, bývá hladina adrenalinu v krvi okolo 10 nanogramů na litr. Jakmile se objeví stresový stav, zvyšuje se i na 500 nanogramů na litr. Pro představu při sportu je adrenalin v krvi přítomný okolo 50 nanogramů na litr.
V dnešní době, kdy je každý vystavený mnoha stresovým situacím denně, je adrenalin vyplavovaný do krve poměrně často.
Pokud však tělo stresovou situaci nevyřeší aktivním pohybem, dochází k chronickému stresu, který může poškodit srdečně-cévní soustavu a vést až k infarktu. Reakce těla zahrnuje zvýšení srdeční frekvence, rozšíření dýchacích cest, mobilizaci energetických zásob ve svalech, játrech a tukových tkáních a rozšíření zornic.