Odpovědnost zaměstnavatele
Odpovědnost zaměstnavatele stejně jako celý pracovněprávní poměr upravuje zákoník práce, který říká, že zaměstnavatel nese objektivní odpovědnost, tedy že odpovídá za škodu vzniklou při pracovním úrazu bez ohledu na své zavinění. Na druhou stranu ani sám zaměstnavatel na sobě nenese tíhu samotného odškodnění, neboť zaměstnavatelé jsou pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ze zákona pojištěni. Pojištění, z kterého jsou hrazeny léčebné výdaje, popřípadě ušlý zisk a renta vzniká automaticky dnem vzniku pracovněprávního vztahu.
Sporné situace
Ne všechny úrazy však probíhají podle měřítek, a tak vzniká řada sporů, která se často netýká jen výše náhrady škody, ale nároku samotného. Dlouhodobě představoval takový nevyřešený případ úraz na teambuildingu. Nakonec dala na tento několikaletý spor odpověď sama soudní praxe, která uznala, že zranění zaměstnance na teambuildingové akci je pracovním úrazem. Zajímavostí je, že v tomto slavném judikátu se nároku na náhradu škody nedomáhal sám zraněný zaměstnanec, ale zaměstnavatel při sporu s pojišťovnou.
Teambuilding jako plnění pracovních úkolů
Právo říká, že pracovním úrazem je ten úraz, který se stane při plnění pracovních úkolů a v přímé souvislosti s nimi. Co se teambuildingu týče, je nutné jej odlišovat od jiných společných sešlostí bez cíleného průběhu či pobytů zaměstnanců s povahou placené a zaměstnavatelem zajištěné dovolené. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že teambuilding je chápán jako záměrné a intenzivní utužování či budování efektivního pracovního týmu.
Není důležitý název, ale obsah
V případě úrazu na pracovní akci, není pro klasifikaci úrazu jako „pracovního“ důležitý název akce, ale jeho obsah. Jestliže bude společná dovolená pojmenována jako teambuilding, ale činnost na ní vykonávaná nebude směřovat k budování potenciálu kolektivu a prohloubení motivace i důvěry, nejedná se o plnění pracovní úkolů. Bude-li však akce nepojmenována či označena jako „dovolená“, ale jejím cílem bude zlepšení výkonnosti a komunikace mezi členy pracovního kolektivu, půjde o akci pracovní. Jednoduše řečeno, zaměstnavatel odpovídá za škodu při pracovním úrazu, splní-li podmínky stanovené právními předpisy.
Pozor na výjimky
Škoda způsobená pracovním úrazem na teambuildingu je zaměstnanci nahrazena v podobě náhrady léčebných výdajů a ztraceného výdělku. Zaměstnavatel je však povinnosti tuto náhradu hradit zproštěn, prokáže-li se, že pracovní úraz si zaměstnanec přivodil vlastním zaviněním, tedy porušením právních předpisů či zvláště v důsledku opilosti. Poslední uvedené je v souvislosti s teambuildingovými akcemi nejmarkantnější.